Příběh paní Kateřiny

Byla jsem téměř třicet let vystavena psychickému a fyzickému týrání ze strany svého manžela. Dlouhou dobu jsem se snažila situaci zvládat sama, přizpůsobovala jsem se a hledala způsoby, jak v takovém vztahu fungovat a přežít. 

Postupně se však moje situace stále zhoršovala a měla čím dál větší dopad na mé psychické i fyzické zdraví. Velmi dlouho mi trvalo si vůbec připustit, jak vážná moje situace je, a ještě déle jsem hledala odvahu začít ji řešit. Velkou roli v tom sehrála moje psychoterapeutka, která mi doporučila obrátit se na krizové centrum ACORUS. 

Pro mě to ale nebylo jednoduché rozhodnutí, protože trpím sociální fobií a posttraumatickou stresovou poruchou způsobenou dlouhodobými traumatickými zkušenostmi ve vztahu. Kontakt s cizími lidmi pro mě byl velmi stresující a vyvolával ve mně strach. I samotná představa, že bych měla někomu cizímu vyprávět svůj příběh, pro mě byla velmi náročná a dlouho jsem to odkládala. V době, kdy jsem se nakonec rozhodla krizové centrum kontaktovat, jsem byla psychicky vyčerpaná, nejistá a měla jsem pocit, že už nevím, jak dál. Přesto jsem se odhodlala udělat krok, který pro mě znamenal začátek změny. 

V krizovém centru ACORUS jsem se setkala se sociální pracovnicí, která ke mně přistupovala s klidem, pochopením a bez jakéhokoli hodnocení. Měla jsem prostor mluvit svým vlastním tempem a nikdy jsem neměla pocit, že bych byla do něčeho tlačena. Už jen to, že jsem byla vyslyšena, respektována a přijata bez odsuzování, pro mě bylo velmi důležité. Postupně jsem začala lépe chápat svou situaci a mohla jsem otevřeně mluvit o tom, co jsem prožívala, aniž bych měla pocit studu nebo ohrožení. Velkou oporou pro mě bylo také to, že jsme společně hledaly konkrétní možnosti, jak svou situaci řešit a jaké kroky by pro mě byly bezpečné a zvládnutelné. Nešlo jen o možnost sdílet svůj příběh, ale také o praktickou pomoc, podporu a orientaci v tom, co mohu dělat dál. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem na své problémy nezůstala sama a že jsem v období, které pro mě bylo velmi náročné, našla bezpečný prostor a lidskou podporu. 

Tato zkušenost pro mě znamenala důležitý krok k tomu, abych začala znovu budovat pocit bezpečí, důvěry a stability ve svém životě. Na závěr bych chtěla ze srdce poděkovat sociální pracovnici, která mě po celou dobu provázela. Její trpělivost, pochopení, laskavý přístup a podpora pro mě znamenaly velmi mnoho. Díky ní jsem našla odvahu mluvit o věcech, které jsem v sobě dlouhá léta nesla sama, a udělat první kroky ke změně svého života. Za její pomoc jsem nesmírně vděčná.