ACORUS, z. ú.

                    pomoc osobám ohroženým domácím násilím

 

Novinky

Mgr. Zdena Z. Bednářová odpovídá na otázky...

21.11.2011

Když už se hovoří o domácím násilí, tak v souvislosti s jeho nejčastějšími oběťmi – ženami. Ale vážné dopady má domácí násilí i na děti. Na otázky ohledně vlivu domácího násilí na děti odpovídá předsedkyně občanského sdružení ACORUS, Mgr. Zdena Z. Bednářová

Jaký dopad má domácí násilí na život rodiny?

Domácí násilí má devastující vliv nejen na oběť, ale na celou rodinu. Domácím násilím jsou zasaženy také děti, a to i v případě, že jim není přímo ubližováno, ale jsou „jen“ svědky násilí páchaného na jejich matce. Děti neznají bezpečí domova, ale jen strach a nejistotu. Zažívají rozporuplné pocity, protože mají rády oba rodiče a protože si neumějí představit, že k násilí dochází bez příčiny. Často za vzniklou situaci viní samy sebe. Později se násilí pro ně stává normou a samy tyto vzorce chování přebírají. Následky se promítají v jejich životech ještě dlouho po ukončení domácího násilí formou psychických problémů. Často jim tyto závažné problémy brání v plnohodnotném začlenění do života.

Jak nejlépe ochránit děti před domácím násilím? Existuje vůbec nějaká zaručená rada?

Děti mohou být před domácím násilím ochráněny jedině za cenu odchodu od násilného partnera. I když se matky snaží děti před násilím ochránit, nepodaří se to. Děti vnímají atmosféru v rodině, strach, napětí, často za zavřenými dveřmi slyší křik a mají velký strach.

Mohou mít děti v dospělosti následně větší sklony k domácímu násilí nebo se naopak stát opět snadno jeho obětí, když se doma setkaly s násilným chováním ze strany jednoho z rodičů?

Obě varianty jsou možné. V rodinách, kde je rozvinuté domácí násilí, dívky dostávají informaci, že muž má absolutní moc, žena se musí přizpůsobit i za cenu, že ve vztahu trpí a muž má právo ji fyzicky trestat. Při založení vlastní rodiny si často vybírají podobný typ, jako byl násilný otec a trpí stejně jako její matka. Chlapci přejímají jako normu násilné chování, ve vlastních rodinách pak opakují vzorce chování svého otce. V této souvislosti mluvíme o transgeneračním přenosu negativních vzorců chování, se kterým se v praxi často setkáváme. Ukazuje se, že vysoké procento obětí domácího násilí, které u nás vyhledaly pomoc, zažívaly domácí násilí už jako děti.

Bude matka, ohrožená domácím násilím, u soudu o děti znevýhodněná, když uteče do azylového domu a agresor, otec dětí, zůstane bydlet dál v bytě?

Soudy se při rozhodování o tom, kterému z rodičů svěří děti do péče, řídí především zájmem dětí a jejich vztahem k rodičům. Materiální podmínky pro výchovu dětí soud samozřejmě také zkoumá, ze zkušeností pracovníků azylových domů však vyplývá, že pobyt v azylovém domě není považován za překážku výchovy dětí. Většina matek, žijících bezprostředně po odchodu od agresivního partnera v azylovém domě, dosáhne u soudu svěření dětí do vlastní péče.

Není odchod od agresivního partnera pro děti ještě větší újmou? Vždyť ztratí tátu, který jim zase tolik neubližuje, kamarády a domov, hračky....

Čím dříve matka z násilného vztahu odejde, tím menší dopady to na dítě bude mít. V útlém věku je dítě více závislé na matce na prostředí a kamarádech. V pozdějším věku, zejména kolem puberty, pak děti často odmítají s matkou odejít, nechtějí opustit svůj pokojíček, počítač, měnit školu a kamarády. Pokud matka domácí násilí před nimi popírala, zlehčovala a násilnou osobu omlouvala, dítě nechápe, proč by najednou mělo odcházet, když po celý jeho život mu matka říkala, že se nic neděje, že se jen trochu s tátou pohádali apod.

Jak lze pomoci dětem, které žijí v rodině, o které vím, že se v ní odehrává domácí násilí, ale nikdo situaci neřeší?

Domácí násilí je trestný čin, ne vždy však jeho oznámením dojde k vyřešení situace. Často může násilí vygradovat a zhoršit podmínky pro děti i matku. Proto je třeba přistupovat k řešení domácího násilí citlivě, abychom situaci nezhoršili. Doporučila bych řešit situaci s matkou, navázat s ní vztah důvěry, pojmenovat nepřijatelnost domácího násilí a jeho vliv na děti. Ujistit ji, že za ně nenese vinu ona a předat jí kontakty na specializovaná zařízení. I když žena nevyhledá pomoc ihned, neodsuzujte ji a poskytněte psychickou podporu.

25. LISTOPAD MEZINÁRODNÍ DEN PROTI NÁSILÍ NA ŽENÁCH

Dvacátý pátý listopad je každoročně ve znamení Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách. Počet obětí domácího násilí nelze přesně stanovit, zájemců o pomoc však každým rokem přibývá. Domácí násilí zasahuje celý rodinný systém, jeho obětí se stávají nejen ženy, ale i děti, které se po celý svůj život obtížně vyrovnávají s traumatickými událostmi. Jednou z možností, jak předcházet domácímu násilí nebo zmírňovat jeho dopady, je včasné rozpoznání násilí v rodině a okamžitá nabídka odborné pomoci.  ACORUS, o. s., poskytuje od roku 1997 přímou odbornou pomoc osobám ohroženým domácím násilím, a to prostřednictvím poskytnutí okamžité krizové pomoci (včetně ubytování na dobu max. 5 pracovních dní), bezpečného bydlení v azylovém domě s neveřejnou adresou (na 6 - 12 měsíců) a sociálně právního a psychologického poradenství. Nabízené služby (kromě ubytování v azylovém domě) jsou bezplatné, v případě zájmu je možné vystupovat anonymně.

ACORUS poskytne každý rok průměrně:

  • 1200 konzultací v ambulantní poradně
  • pobyt na krizovém lůžku 27 ženám a 33 dětem
  • ubytování v azylovém domě 31 ženám a 43 dětem
  • konzultaci na nonstop telefonní lince 725 volajícím

 

ACORUS - centrum pro osoby ohrožené domácím násilím

NONSTOP LINKA 283 892 772

www.acorus.cz, info@acorus.cz

DMS ACORUS na 87777

Č.ú.: 19-3938820257/0100

 
 

 

Vyhledat